Jiřina Jirásková

11.07.2016 10:05

Zkopírováno z mého Facebooku. Sejde z očí,sejde z mysli. Říkává se to a často je to pravda, Naštěstí to neplatí u všech a o všech. Psal jsem včera tento článek na tabletu,omlouvám se,že je opět bez interpunkce.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Honzuv = Denicek (10.7.16)

Tak jsem se pred chvili dodival na dil z cyklu "Komik na jednicku", tentokrat s pani Jirinou Jiraskovou. Zpovidal ji Petr Narozny, vyjadrovali se k pani Jiraskove mnozi dalsi umelci. Jsem stastny, ze diky sve pracovni profesi vsechny ty umělce osobne lidsky znam a chci se take vyjadrit v kolektivu stejne postizenych divadlem. Martin Stropnicky v jedne sve vete rekl, ze Jirina Jiraskova dala Divadlu na Vinohradech cely svuj zivot. Herecky i potom reditelsky, dodavam uz ja. Pani Jirinka mne do divadla prijimala a uz jsem ve stejne divadelni budove 21.rokem.Kdyz se ohlizim svym zivotem zpet, tak jsem take venoval DnV cely svuj produktivni vek mezi 40. - 60. rokem. A roky predtim, vice nez 20 let v profesi telefonisty, jsem venoval divadelnim scenam v Praze, stovkam predstaveni a stovkam navstev v zakulisi ruznych divadel. Jako divak, jako fanousek. Poznaval jsem se jiz tenkrat lidsky s prazskymi umelci a ti mne brali mezi sebe. Divadlo na Vinohradech a prace v jeho vratnici tak bylo vyvrcholenim meho vztahu k divadelnimu prostredi. Tak jsem dnes pri opakovane reprize televizniho poradu intenzivne vzpominal na Jirinku, na stovky hodin setkavani se s ni, v divadle i mimo divadlo. Stovky stripku vzpominek do mozaiky obrovske, MOZAIKY o Jirině Jiraskove. Pestra sklicka v tom velkem chramovem obrazu, protoze Jirinka byla chramem. Divadlo na Vinohradech bylo pod vedenim Jirinky opravdu kostelem divadelního umění a nepletu si ted ani Ludmilu ani Narodak naproti. Zavzpominal jsem si u televize ted na vsechno za tech 20 let s Jirinkou i teď bez Jirinky. Utika to od jeji smrti. A meni se veci po jeji smrti. Zakonite a také mimo zakon. Zakonite v logice dalsiho vyvoje divadla a take mimo divadelni zakon. Jsou veci, ktere uz v nasem divadle nejsou a nikdy nebudou. Zminil jsem v textu stovky hodin " setkavani se" s pani Jiraskovou. Ano, opravdove vzdy setkavani se, byt na minuty nebo i dlouhe desitky minut. Ta setkavani mela rozmer hlavne velmi a nefalsovane lidsky. Po prichodu reditele Tomase T

öpfera do Divadla na Vinohradech z jeho Fidlovacky se s Tomasem Töpferem pouze " potkavam". Nejsou to ta byvala " jirinkovska " setkavani se. Ani nahodou, ani třeba jen v malickostech. A nejsem v tom podobne pouze ja. Jak jsem rekl, zakonite se veci meni, ale nektere i mimo divadelni zakon. Bohuzel, i tak to plati a je to i zcela regulerni. Ja vim, ze se muj " vyhazov" z divadla jen odklada, ze je stale predmetem uvah vedení divadla,protoze jsem pred rokem jasnou situaci zkomplikoval svymi webovymi strankami, ale uvidime, jak dlouho tedy tyto stranky budu dal psat. Sam jsem zvedavy, protoze do budoucnosti nevidime nikdo a to je na zivotu prave krasne a fascinujici. Kdyz mi kdysi pani Dana Medricka kladla na srdce, at jsem vzdycky v kontaktu s jejim synem Vaclavem, netusila tehdy ani ona, ani ja, ze neznama pro nas budoucnost to zaridi tak, ze jsem Vaskovi Vydrovi vratnym v jeho angazma v DnV. Tak spoleham na spravedlivou neznamou budoucnost. A na pani Jirinku vzpominam denne, nejen u televize, kdyz tam " bezi". A nabehate se, milovana Jirinko, strasne moc. Potutelne se asi ted usmivate s cigaretkou a stopickou neceho ostreho a rikate : " ja to vim, Honzicku" ............